Normy NEM...
K problematice minimálního poloměru
Na tuto problematiku lze exaktně nahlížet očima norem MOROP 111 a MOROP 103.
Obě normy dělí vozidla s otočnými podvozky dle délky skříně do skupin A , B, C.
Skupina vozidel |
A |
B |
C |
Délka vozové skříně |
230 (167) |
278 (202) |
313 (227) |
Hodnoty v mm pro HO (TT)
Norma MOROP 111
stanovuje minimální poloměr pro
Skupina vozidel |
|
A |
B |
C |
Minimální poloměr |
|
22 G |
25 G |
30 G |
Doporučený |
vedlejší koleje na nádraží |
25 G |
30 G |
35 G |
minimální |
hlavní koleje na nádraží a vedlejší tratě |
30G |
35 G |
40 G |
poloměr |
hlavní koleje na hlavních tratích |
35 G |
40 G |
45 G |
(kde G = rozchod v mm)
Norma MOROP 103
se na problematiku kolejových radiusů dívá dle velikosti maximálního bočního vychýlení obrysu
a stanovuje minimální poloměr a maximální boční vychýlení karoserie oblouku z něhož lze odvodit poloměr příslušný minimálnímu vychýlení :
Skupina vozidel |
A |
B |
C |
Minimální poloměr |
325 (250) |
350 (275) |
400 (300) |
-„- při zachování minimálního vychýlení |
325 (250) |
450 (325) |
600(400) |
/ mm/
Pro dvouosá vozidla s pevnými podvozky pak pouze zmiňuje minimální poloměr podmínkou max.odchýlení spojnice okolků a tečny k oblouku koleje do 12 úhlových stupňů .
Epochy Česká republika (Československo) dle normy MOROP NEM 805 CZ
|
|
|
|
|
|
|
I. Epocha (do roku 1921) |
|
I.a |
I.b |
I.c |
I.d |
I.e |
1837 - 1858 |
1858 - 1880 |
1880 - 1891 |
1891 - 1913 |
1913 - 1921 |
|
|
|
|
|
|
II. Epocha (1921 - 45) |
|
|
|
II.a |
II.b |
II.c |
|
|
1921 - 28 |
1928 - 39 |
1939 - 45 |
|
|
|
|
|
|
|
III. Epocha (1945 -68) |
|
|
|
III.a |
III.b |
III.c |
|
|
1945 - 55 |
1950 - 55 |
1958 - 68) |
|
|
|
|
|
|
|
IV. Epocha |
|
|
|
|
IV.a |
IV.b |
IV.c |
|
|
1968 - 92 |
1975 - 85 |
1985 - 92 |
|
|
|
|
|
|
|
V. epocha ( od roku 1993) |
|
Některé důležité momenty jednotlivých epoch:
I. epocha :
- dokončení souvislé železniční sítě
- 1858 poslední reprivatizace drah
- 1882 vznik velké státní železniční sítě (K.k.St. B.)
- nahražení oddílových (cupé) vagonů osobními vozy se střední či postranní chodbičkou
II. epocha :
- zestátnění Buštehradské dráhy
- elektrifikace pražského železničního uzlu
- vývoj motorových vozů
- přeznačení na ČSD
- začátek českých konstrukcí parních lokomotiv (365.0)
- zavedení červenohnědého nátěru nákladních vozů
- zavedení žluté barvy do signalizace
III. epocha :
- společný provoz všech trakcí
- úspěšné zavedení světelné signalizace
- v provozu velké množství vozidel cizího původu
- produkce poisledních parních lokomotiv
- zavedení rudých hvězd na hnací vozidla
- masový nástup nových trakcí
- přeznačení osobních vozů
- zavedení střídavé trakce
IV. epocha :
- ukončení parního provozu na hlavních tratích
- elektrifikace hlavních tratí
- v rámci "Normalizace" odstranění rudých hvězd
- značení vozů dle UIC
- přechod parní trakce na vedlejší tratě
- po srpnu 1968 opětné zavedení rudých hvězd
- úplné ukončení parního provozu
- nahrazení M 131.1 M 152,0
- signalizace AŽD
- od roku 1989 odstranění komunistických symbolů
V. epocha :
- rozdělení Československa
- přeznačení na ČD
- provoz EC a IC
- uvolnění barevných nátěrů vozidel
- graffiti vozidel a železničních budov a zařízení
- nové barevné nátěry hnacích vozidel (včetně žlutých pruhů)
Doporučené minimální osové vzdálenosti kolejí dle MOROP NEM 112 (v přímém směru)
velikost |
N |
TT |
HO |
Na širé trati |
25 |
34 |
46 |
V nádraží |
28 |
30 |
52 |
Z praxe :
Sypaná nástupiště v menších nádražích na mých kolejištích : 70 (65) mm
V obloucích je nutno vzdálenost tuto vzdálenost příslušně zvětšit ( viz tabulka na straně 2 normy) -
www.morop.org/de/normes/nem_112_d.pdf